25. ledna 2016

Things which i hate in the morning


Každé ráno se nutím vstávat do školy. Nikdy se mi nechtělo,nechce a nebude chtít vstávat. Potřebovala bych asi tak 20 hodin spánku každý den. Ano jsem ten typ člověk,který by rád jen spal.Ale taky ráda něco podnikám. No ale to sem teď nepatří. Už tím,že ráno vstávám tak brzo mi den nezačíná hezky. Těch 9 a půl let co chodím do školy jsem si na vstávání nikdy nezvykla. Když tak o tom přemýšlím o tom čísle,že jsem si za 9 let nezvykla na vstávání tak mi to přijde fakt divný. Zvláštní,že si to tělo na vstávání nezvyklo. Kéž by zvyklo a já hned ráno vstala z postele  neválela bych se v ní 10 minut a pak se nedivila,že nestíhám. 
No napíšu vám sem věci,které mě provází od rána do večera a neskutečně mě štvou.

1)
Jak už jsem psala na začátku. První problém začíná tím,že vůbec musím vstát z krásně vyhřáté postele. To je snad největší trest na světě. Kdo vymyslel vstávat tak brzo. Proč není škola třeba od 10 ráno. Lidi mají fakt divné nápady. 
2)
Jelikož se od zazvonění budíku válím v posteli ještě asi tak 5-10 minut pak nic nestíhám. Strašně se divím,ale z té postele prostě dřív nevstanu. Takže ráno nestíhám ani snídat. Což je fakt na nic. Pak mi kručí pořád v břiše. A jím až ve škole. Někdy bych si chtěla udělat takovou tu velkou snídani. Jako například lívance s borůvkami,šlehačkou a pomerančovým džusem. To by bylo úplně úžasné. Jenže já na tohle fakt ráno nemám čas ani chuť si to dělat. Jsem totiž ještě ospalá ve škole a někde u plotny si sebe fakt ráno v 6 představit neumím.

3)
Poté přijde na řadu oblékání. To fakt nesnáším. Přijde mi,že často nakupuji,ale v té skříní fakt nic nemám. Nikdy nevím co si vzít na sebe,jak to zkombinovat atd. Takže stejnak vždycky skončim u mikinu a nějakého trička.
4)
Nejhorší na světě je,když ráno vyjdu ven a ono prší. Déšť je tak blbý. Ráno si vyžehlím vlasy učešu se a venku mi to zmokne nebo jen navlhne a do školy přijdu jako homeless. Když jdu vezmu si kapuci a zabalím se do ní a vypadám jaké eskymák. Někdo to pomůže někdy ne. To si asi určují moje vlasy.
5) 
Autobusy. Řeknu vám,že fakt nemám ráda hromadnou veřejnou dopravu. Lidé se na vás lepí, strkají vás, někdy vás i kopnou. Jsou tak nepříjemní a hned po ránu na vás klidně řvou. To fakt nechápu co si to dovolují,nejsou mí rodiče. Také tam je věčně zadýchaný vzduch. Nejlepší co můžete udělat je asi nalepit se na okénko a dýchat tam. Teda pokud si vůbec najdete místo na sezení. Mně přijde,že já většinu času stojím. Ale tak párkrát do týdne si tam sednu. Nesnáším ale když musím sedět naproti směru jízdy než jak jede ten autobus. Kéž by mi bylo už 18 let a mohla si jezdit svým autem. To by bylo tak úžasné. 
6) 
Skoro každý den ve škole mrznu. Oni jako topí,topení je teplé,ale je tam pořád zima jako v Rusku. Já tam jednou umrznu. Nevím možná jsem zvláštní člověk. Mně je zima totiž i v létě. Já to sama nechápu.
7)
No a samozřejmě nesnáším jízdy autobusem zpátky domů. To jsou lidé ještě více protivní než ráno.
Hlavně tam nesnáším lidi, kteří mají takové ty chytré kecy.

No řekla bych,že to je tak asi všechno co nemůžu vystát každý den fakt nejvíc. Napište jestli vás štve něco podobného jako mě. To by mě zajímalo.
Zítra mě čeká tohle všechno znovu. No mohl by se stát klidně zázrak a ve škole by bylo teplo. A nebo by v autobuse jelo strašně málo lidí. Ráno bych měla čas se nasnídat a tak. No jo mám velkou fantazii. Asi ani jedno se nestane.
Tak se mějte moc hezky. :)
Bye.
 

Žádné komentáře

Okomentovat

© Petruš Zabilková
Maira Gall